čtvrtek 25. února 2010

Jakou moc mají Nestraní

Nestraní nemají nad Politiky a jejich příslušenstvím žádnou moc. Pokud jsi Nestraný, jsi bezmocný. Jistěže se můžeš zapojovat do demokratické diskuse, jistěže si můžeš vybrat a stranit starým nebo novým Politikům, můžeš být investigativec a poukazovat na nepravosti, můžeš navrhovat zlepšení státního rozpočtu, obranné síly, sociální soudržnosti nebo individuální píle. Můžeš se vymezit vůči jakémukoli konfliktu, který si jakýkoli Politik vybral jako své jakékoli krédo. A vymezíš se i ve volbách, jak jsi k tomu ostatně vyzýván.

Protože většina Politiků obsadila většinu konfliktů s většinou řešení, dostane tato většina většinu hlasů. Ať už pouze svých vlastních, když odradí Nestrané, nebo i jejich, když tito jinde odlišná řešení nenajdou. Samozřejmě budou i butikoví Politici s elitními výběrovými konflikty nebo minoritními řešeními, které budou zajímat menšinu. Dokonce i tato menšina může takové butikové Politiky převést přes volitelnou hranici a dostane je do parlamentu. Menšina ovšem menšinová řešení nikdy neprosadí jinak, než vydíráním. Tedy obchodem. Pak jsou na jedné lodi.

Ať už s hlasy Nestraných nebo bez nich, po volbách je parlament plný Politiků, kteří nabídli i vzájemně se vylučující řešení většiny konfliktů včetně butikových Politiků, kteří nabídli řešení elitního konfliktu. V ten okamžik je parlament plný mužů a žen, kteří:
  • mají podpisová práva ke společným zdrojům
  • mají argumenty pro jakýkoli výdaj ze společného zdroje, který jakkoli řeší jakýkoli konflikt
  • jsou beztrestní
To není nesourodá skupina. To je skupina spojená nejprekérnějším představitelným způsobem. Dal by kdokoli někomu takovému podpisové právo ke svému vlastnímu účtu?

I kdyby v parlamentu v tu chvíli zasedlo dvě stě ctnostných mužů a žen, dvě stě neúplatných a důvěryhodných, a to silně nadsazujeme, najde se nikoli tak vytříbené příslušenství, které jim přímočaře vysvětlí, jaký nástroj mají ve svých rukách, jak se takový nástroj používá, čí zásluhou jej získali a co z toho mohou všichni mít.


Příště: Co řekneme Nestraným.

středa 24. února 2010

Politikem na věky

Jak mi říkal chlápek v servisu jednoho umělohmotného verku, ve kterém se nic nehýbalo, nic se o nic netřelo, nic na nic nenaráželo ani se neotevíralo, nezavíralo ani neotáčelo nebo neposunovalo, a já se divil, proč se to tedy rozbilo. „Já myslel, že je to na věky,“ poznamenal jsem. Na oplátku mi položil zkušenou řečnickou otázku, „a už jste někdy viděl něco, co je na věky?“

Tehdy jsem to nevěděl. Teď už ano. Český volební zákon z pětadevadesátého sestavil nádherné perpetum mobile, Politiky se stranami a hnutími navěky. Bez Nestraných.

Mohou se Nestraní voliči zbavit Politiků s příslušenstvím a jejich stran nebo hnutí tím starým umělohmotným werkem, zvaným volby? Nemohou. Mohou se uvolit k smrti nebo naopak mohou být od volebního pátku do volební soboty i nevolební neděle na toulkách přírodou a o volební místnost nezavadit. Mohou se nechat přesvědčovat řešením konfliktů nebo je nemusí nikomu věřit. Mohou hltat předvolební průzkumy nebo je mohou ignorovat. Mohou mít své oblíbené Politiky nebo je mohou šmahem všechny nesnášet. Je to jedno. 
Prostě jsi-li Politikem a nejsi trdlo, zůstaneš Politikem tak dlouho, jak budeš chtít. Jak to budeš umět. A jak to budeš snášet. Ale rozhodně k tomu nepotřebuješ Nestrané. Potřebuješ voliče, to je pravda a proto je vžitý starodávný název volby stále na místě. Voličem jsi ovšem ty, tvá rodina, tvé současné i budoucí příslušenství a ostatní Politici. Nestraní u voleb potřeba nejsou.

Volební zákon totiž neurčuje žádnou minimální účast ve volbách. Stačí jeden jediný člověk u volební urny a volby jsou dokončené. Jeden jediný! A parlament je v tu chvíli dvousetčlenný. On ale nikdy nepřijde jen jeden. Pro svůj vlastní zájem určitě přijdou všichni Politici i s příslušenstvím. Svůj hlas sobě odevzdat mohou a také to udělají. Proto jsou volby tajné. Voliči mohou být Politiky a Politici jsou svými voliči. Nestraní jsou mimo. Maximálně absolutně přidají na volební účasti. Ale relativní výsledky to příliš neovlivní, protože volí podle ustálených volebních preferencí a volebních průzkumů. Tak jako tak bude mít parlament dvě stě duší z Politiků na kandidátních listinách víceméně podle pořadí. Stačí být Politikem na kandidátce správné strany podle preferencí a průzkumů. Tak to má být a tak to také zůstane.

Příště: Jakou moc mají Nestraní.

úterý 23. února 2010

Jak se stát Politikem

Lehce. Šablon není sice tolik, kolik k přízemnějším účelům nabízejí google či yahoo, za to jsou za celá ta tisíciletí mnohem lépe propracované, vyzkoušené a zpětnou vazbou prověřené.

Nejprve si ovšem musíš přiznat, proč to uděláš a smířit se dopředu se vším, co tě cestou potká a jaké příslušenství nabalíš. To je ale chvilka.

Pak si vybereš pár položek ze seznamu konfliktů a politických stran a hnutí, ke kterým v tu chvíli patří. Namátkou Chudí/Bohatí, Zdraví/Nemocní, Sytí/Hladoví, Úspěšní/Neúspěšní, Věřící/Nevěřící, Škůdci/Ochránci, Dělníci/Vlastníci, Skeptici/Optici. A tak dále. Tahle volba ovšem není navždy, takže to neber nijak osudově. Jeden konflikt pro začátek stačí, ale musíš jich obsáhnout tím více, čím ambicióznější máš plány s veřejnými zdroji. Originální být nemusíš a ani pravdivý ne, rozhodně však musíš být vidět a slyšet. Nejsi jediný Politik.

Budeš-li dobrý, staří mazáci a příslušenství ti ukáží, jak dál. Není to o nic složitější, než v jiné práci. Devótnost, práce přes čas, společné víkendy se šéfem a dárky jeho rodině k vánocům a narozeninám. Nešetři, vše se velmi rychle vrátí. A na své nebuď hubatý. To si šetři pro druhou stranu konfliktu.

Pak to jde ráz na ráz, pomůžeš s volbami, pomůžeš starším kandidátům a pomůžeš s kancelářskou prací a chlebíčky. Místo na kandidátce by mělo být jisté. Tedy volitelné místo; dej pozor, ať tě neopijí rohlíkem a neodsunou mezi nezvolitelnou skrumáž lokálních jmen, chceš být přeci Politikem a ne příslušenstvím. Tohle je vstupenka, tak nebuď ledabylý. Pak znovu spustíš nacvičenou bandurskou o zvolených konfliktech, tentokrát však detailně konzultovanou s příslušenstvím, a meleš a meleš, pořád dokola, ověšen nafukovacími balónky, obklopen umělci a sportovci a bedlivě pozorován příslušenstvím.

Pokud děláš všechno poctivě a nejsi od přírody lenoch, pokud máš podporu svých blízkých, pokud nasloucháš svým rádcům a přátelským agenturám nebo pokud nejsi idiot a nešlápneš do h**na, zkrátka pokud si někdo neumane tě ve volbách kroužkováním jiných nezbedníků odsunout na nevolitelné místo, musíš po čase být tam, kde jsi chtěl. Jsi Politikem. Nejsi Nestraným.

Příště: Jak zůstat Politikem na věky.

pondělí 22. února 2010

Kdo je Politik a kdo ne.

Zpřehledněme si situaci. Co se společných zdrojů týče, jsou jen dva tábory. Buď k nim máš podpisové právo, nebo nemáš.

S podpisovým právem jsi Politik. Jakmile je získáš a proto, abys ho získal, musíš mít i příslušenství. Příslušenstvím jsou všichni ti, kteří umí z veřejných zdrojů udělat své vlastní zdroje, lhostejno zda výplatu, nebo v násobné míře zisk. Přestože se často sdružují do zapamatovatelných a zapomenutelných stran a hnutí, nemusí být Politici s příslušenstvím vždy titíž lidé, v čase se mění a přeskupují, zaměňují, přejmenovávají, schovávají, objevují, umírají a zase rodí.

Bez podpisového práva jsi Nestraný. Náplní tvého života bude odtrhávat si desítky procent od úst a utržené přesouvat do společných zdrojů k Politikům a jejich příslušenství.

S tím ne každý vydrží žít po celý život a aby nebyl Nestraný, raději se přesune k Politikům nebo jejich příslušenství. Asi nejen teoreticky je možný i opačný pohyb, jenže po sobě zanechává pramálo stop a svědectví, ale není proto nutné lámat hůl a nevěřit, že není. V každém případě se veřejnosti první přesun předkládá pod oblíbeným názvem Úspěch a druhý jako stigmatický Neúspěch. S tím bychom si ovšem hlavu nelámali.

Stává se pravidelně, že stranný či hnutý Politik s příslušenstvím spořádá velkou část společných zdrojů, k tomu s vysokou efektivitou přeměněnou na soukromé zdroje, a protihodnota za spořádanou porci přijde jen slepému dostatečná. Musí to být pravidlem? Ano, musí, tvrdíme, Nestraně.